Draní peří dne 10.11.2014
V pondělí po obědě jsme se sešli, abychom zahájili období draní peří. Na uvítanou pro nás byl připraven přípitek v podobě domácího vaječného likéru (to byla mňamka:)).
Co to vůbec draní peří znamená?
Co by to bylo za nevěstu bez pořádných prachových peřin! Peřiny dříve patřily mezi základní výbavu každé nevěsty. Název tohoto předmětu je odvozen od slova peří. Zejména husí peří tvořilo obsah přikrývky. Naplnit je nebylo tak jednoduché. Muselo to být peří drané, což znamenalo stažení pravé i levé měkké části (chmíří) z tvrdého brka. Nadrat takové množství peří, aby byla peřina jaksepatří nadýchaná, byla poměrně pomalá a pracná záležitost (což jsme si dnes připomněli:)). Proto k této činnosti usedaly ženy, děvčata a v mnohých rodinách i děti, až se dokončily zemědělské práce na poli a zahradě – tedy na podzim a v zimě.
Když nastal čas draní, tak se začaly scházet v odpoledních hodinách sousedky a příbuzné. Potřebovaly větší stůl, na kterém bylo dostatek místa. Na střed stolu se dalo několik hrstí peří, ze které si každá dračka odebírala menší množství na sedrání. Sedrané peří se dávalo pod hrnec, který ležel obrácený dnem vzhůru uprostřed stolu. Když byl naplněn, tak se peří dávalo buď do papírových pytlů nebo pytlů z tzv. sypkoviny (hustě tkaná látka na peřiny).
Při práci si vypravovaly pohádky, pověsti, různé příhody a hádanky, aby práce lépe ubíhala. Poslední večer se nazýval „doderky“. Té „dračce peří“, které zbylo v ruce poslední pírko všichni říkali „pápernice“ a toto označení jí obyčejně zůstalo až do dalšího draní. Součástí doderek byla malá hostina, kterou hospodyně vystrojila jako poděkování za odvedenou práci a nechyběla dobrá (zdravá) štamprdlička.
A tak i my, šikovné hospodyně, se budeme odpoledne sházet a drát peří, dokud nám síly budou stačit:) a nebo dokud nedojde peří:):).
